ANTAHKARANY jsou čtyři souputníci, kteří nás provázejí po cestě zkoumání a poznávání. Říká se jim také „vnitřní smysly“ (antar-indrija). Umožňují a kormidlují vnitřní psychické a duchovní procesy v člověku. Díky jim prožíváme, myslíme, chápeme a rozlišujeme.
Antahkarany jsou:
MANAS, mysl, je oblast přání, citů a myšlenek, oblast spojující vědomí a podvědomí. Vjemy, počitky a pocity z vnějšího světa se sem ukládají jako do zásobárny a při určitém podnětu je mysl opět nechá vystoupit na povrch.
Mysl neposuzuje a nečiní volbu. Zaznamenává veškeré vjemy bez rozlišení jako videokamera nebo magnetofon. Ten, kdo volí a určuje, co má zůstat ve vědomí a co má klesnout do podvědomí, je buddhi (intelekt). Mysl jen jedná podle volních impulzů dodaných intelektem.
Mysl je neustále činná. Jak v bdělém stavu, tak ve spánku. Mysl nemůžeme zastavit, můžeme ji ovšem řídit. Pozitivním smýšlením a opakováním mantry ji očišťujeme, a tím, že ji osvobozujeme z područí nízkých tendencí, zprůchodňujeme cestu paprskům Božského Já.
BUDDHI, intelekt, zpracovává, koordinuje a filtruje smyslové vjemy. Rozhoduje, kterých si všimnout a kterými se máme dále zabývat. Intelektu je vlastní jak sobeckost, tak nesobeckost. Sobecká složka intelektu je pod nadvládou ega a našich slabostí. Nesobecký a nadosobní princip se nazývá VIVÉKA. Vivéka rozhoduje na základě etických norem. Díky vivéce jsme s to rozlišit mezi pravdou a nepravdou, pravostí a nepravostí, dobrem a zlem. Vivéka vede k poznání o relativitě materiálního světa a směruje pozornost člověka k absolutnímu a věčnému.
Rozum se rozvíjí dvojím způsobem. K rozvoji rozumu přispívá na prvním místě všechno, co jsme se naučili v mládí. Logické poznání pomáhá člověku zvládat úkoly každodenního života. Dalšími stavebními složkami rozumu je schopnost analýzy, přemýšlení a přemítání, koncentrace (dháraná) a meditace (dhjána). Z toho všeho krystalizuje vivéka, moudrost, rozmysl a schopnost správného rozhodování.
Zde vyvstává zajímavá otázka: kdo nebo co ovlivňuje stav mysli? Je mysl produktem rozumu, anebo je naopak myšlenková schopnost ovlivněna vnitřními stavy člověka?
Správná je první odpověď. Stavy mysli působí rozum. Někdy se ovšem stává, že přestane zvládat situaci, kterou sám vyvolal. Pak se myšlenky a city vymknou kontrole – například při záchvatu vzteku. Jak často jsme v návalu emocí řekli nebo udělali něco, co nás pak nesmírně mrzelo! Proto je důležité pěstovat si vivéku jak pro existenci ve světském životě, tak pro duchovní rozvoj.
ČITTA, vědomí, je základem vnímání a poznání. Je podobně jako buddhi formováno životní zkušeností. Předchozí prožitky, výchova, vzdělání, kultura – to vše utváří způsob, jakým vnímáme, posuzujeme a hodnotíme. Čitta určuje základní tendence a „zbarvení“ naší psychiky.
AHANKÁRA, ego, znamená v doslovném překladu „já-činitel“. Všechny počitky a vjemy, představy a přání jsou nerozlučně spjaty s ahankárou. Ego je ona psychická instance, která „vyrábí“ iluzi, že jsme samostatným individuem nezávislým na ostatních. Z toho přirozeně vyplývá představa, že okolní svět je realita od nás oddělená. Védántová a jógová filozofie naopak učí vidět za mnohotvárností světa jednotu – Boha.
Podaří-li se nám přijmout tuto pravdu nejen rozumem, nýbrž ji uskutečnit i ve vědomí, překonáme stěnu ega a dospějeme k jednotě. K tomu, abychom smýšleli tímto způsobem, nám pomůže mantra:
NÁHAM KARTÁ PRABHUDÍP KARTÁ
MAHÁPRABHUDÍP KARTÁ HÍ KÉVALAM
Nejsem to já, kdo činí, je to Bůh, kdo činí skrze mne.
Pouze Bůh je ten, kdo činí.
