Homeopatie - homeopatické léky
Článek byl přečten 2119 krát
Homeopatie je léčebná metoda, jejímž zakladatelem je Dr. Samuel Hahneman (1755 - 1843).
Homeopatie je založena na zákonu „podobné léčí podobné“. To znamená, že lék, který má schopnost vyvolat určité příznaky i u zdravého člověka, vyléčí nemoc s pobnými projevy. Např. Belladona - vyrobena z Rulíku zlomocného - může vyvolat u zdravého jedince tyto příznaky - zrudnutí v obličeji, bušení srdce, pocity hrozby a nebezpečí, pulsující bolesti - a velmi často se podává jako akutní lék při horečnatých stavech se zarudnutím v obličeji, bušením srdce a třeba pocity strachu a ohrožení.
Léky se připravují speciálním způsobem pomocí ředění a dynamizace z rostlin, minerálů, kovů, živočichů, lidských tkání, ale i kávy, čokolády.
Každý lék má svůj jedinečný obraz - který zahrnuje jak symptomy fyzické, emocionální tak i mentální. Jednotlivé léky jsou popsány v knize s názvem Materia Medica.
Princip - homeopatický lék neobsahuje žádnou chemicky definovatelnou účinnou látku. Jeho chemické složení je nejčastěji glukosa (hroznový cukr). Léčivý účinek homeopatie je založen na zcela jiném principu, než je u tzv. alopatických léků - to jest léků, které využívá západní medicína, jejichž hlavním účinkem je potlačení příznaků. Na bolesti hlavy se dávají léky proti bolesti, které ji potlačí, ale ne vždy vyléčí. Po odeznění účinku léku bolest opět nastoupí, do té doby, dokud není odstraněna příčina.
Homeopatikum obsahuje jako „účinnou látku“ informaci, která má formu energie. Tato energie uvolní z našeho podvědomí potřebnou informaci důležitou pro naše tělo k zahájení léčebného procesu. Uvolněná informace z podvědomí se dostane do vědomé části naší mysli, kde máme možnost si uvědomit náš již nevyhovující postoj,názor, myšlenku, vzorec chování. Pomůže nám vidět situaci z jiného úhlu pohledu, tím že je celkově tělu dodána energie, nacházíme jiná a nová řešení, která jsme doposud neviděli a změnou nevhodného postoje, názoru, myšlenky, emoce, přístupu k životním situacím se začínáme uzdravovat.
Homeopatická léčba je určena lidem, kteří jsou ochotni připustit, že každá nemoc na fyzickém těle má svou duchovní příčinu, tj. - nemoc nevzniká náhodou, ale jako řetěžení nesprávně pochopených životních situací ( lekcí), které může být i generační.
Homeopatické směry - existují různé přístupy k homeopatické léčbě, rovněž jsou i různé školy.
Někteří homeopaté využívají k léčbě několik různých homeopatik naráz, aby pokryli co nejširší spektrum příznaků, léky pacienti užívají až několikrát denně a ve velkém množství - např. po 2 -3 hodinách 5 kuliček. Dále se setkáváme s pacienty, a tento přístup se poslední dobou množí, kteří podstoupili léčbu, kterou jim terapeut vykýval kyvadlem.
Nemáme s tímto přístupem dobrou zkušenost, zvláště pokud pacient užívá takto homeopatika delší dobu, může u něj nastat zhoršení jak psychického, tak fyzického stavu. Jak jsem již uvedla, každé homeopatikum uvolní informaci z našeho podvědomí (která může mít podobu např. strachu) a pokud se uvolní několik nezpracovaných např. strachů naráz, může se náš stav zhoršit. Zažily jsme u jedné klientky, která byla takto léčena, že došlo až k akutnímu psychiatrickému stavu s nutností hospitalizace.
Z našich letitých zkušeností pracujeme s konstituční homeopatií - což je lék vybíraný podle totality symptomů - mentálních, emočních i fyzických. Lékař zde pracuje s homeopatickým programem či knihou, kdy ke každému symptomu jsou přiřazeny určité léky a na základě analýzy, tzv. repertorizace, je vybrán lék, který je pro daného pacienta nejvýhodnější, to znamená že jeho charakteristika se nejvíce přibližuje příznakům (emocionálním, mentálním i fyzickým), které nám pacient uvedl. Konstituční lék by měl pokrýt celý život pacienta. Ne vždy však je konsitutuční lék pro pacienta vhodný a nebo ne vždy na prvním setkání jsme schopni konstituční lék určit z důvodů uzavřenosti pacienta. Další metodou je tzv. léčba po vrstvách. Představme si pacienta jako cibuli. Střed cibule je konstituční lék, je to jádro problému. Ale okolo tohoto jádra, je spousta dalších vrstev, které vznikly během pacientova života a každá tato vrstva obsahuje určité informace a nezpracované situace. Někdy tedy postupujeme po vrstvách a na každou vrstvu podáváme homeopatikum, které s danou vrstvou nejvíce rezonuje, to znamená je tam opět největší podobnost příznaků. Tyto léky jsou popsány jako následující po sobě, kdy většinou můžeme vysledovat i opakující se problémy v rodové linii. Po zpracování a pochopení situací v dané vrstvě, je možno homeopatikum změnit. To však může trvat několik měsíců až let.
Existují rovněž homeopatika na akutní stavy, které jsou velmi dobré a účinné, podávají se však krátkou dobu v nízké potenci. Např. po úmrtí blízkého člověka je vhodná Ignatie, na šok je vhodné Aconitum. Homeopatika na akutní stavy jsou však jen lékem úlevovým a nikdy by neměla chybět odborná lékařská pomoc.
Potence - existují různé potence homeopatických léků, které souvisí s ředěním daného léku, v lékárnách jsou běžné potence 5 CH, 9 CH, 15 CH a 30 CH, se kterými si běžně vystačíme v začátcích léčby.
Nízké potence jsou rovněž vhodné, pokud užíváme homeopatika jako symptomatickou léčbu např. na kinetozy Cocculinum, růst zoubků u dětí Chamomilla. Tyto léky užíváme rovněž krátkodobě.
S vyššími potencemi 200 CH a výše, L, M ( tisícové a milionté potence) je nutné pracovat jen pod vedením homeopata, který umí velmi dobře pracovat s duchovními příčinami onemocnění a je rovněž velmi dobrým a zkušeným psychoterapeutem. Tyto vysoké potence se nedávají nikdy na začátku léčby.
Na závěr bych chtěla říci, že léčba homeopatická je léčba dlouhodobá. Závisí na délce trvání nemoci. Pokud naše choroba vznikala několik let, desetiletí a někdy sahá i do minulých generací, nemůžeme očekávat uzdravení během chvíle. Pokud se choroba řetěží již po generace - nemusí dojít k jejímu úplnému vyléčení behěm života, ale může dojít k jejímu zlepšení a např. zastavení řetěžení na další generaci. V průměru homeopatická léčba trvá zhruba 5 let.
Upozornění: Během homeopatické léčby není vhodné si samovolně vysazovat alopatické léky, i když dojde ke zlepšení příznaků. Zvláště u chorob dlouhodobých a závažných (srdeční a cévní choroby, cukrovka, nádorová onemocnění, vysoký krevní tlak, psychiatrické choroby aj). Vždy je nutná konsultace lékaře, který léky nasadil, nebo jiného lékaře specialisty v daném oboru. Není vhodné vysazovat si léky ani na doporučení homeopata, který není zároveň lékařem. Pro úspěšnou léčbu je velmi důležitá spolupráce mezi pacientem, homeopatem a lékařem.
Největší zásluhu na vyléčení má však pacient sám, protože on jediný může měnit. A změna je cesta k uzdravení.
MUDr. Hana Pitínová
